Nejstarším, historicky doloženým přímým předkem rodu Průchů ve Dřísech je Václav
Průcha. Rok narození není znám, protože nejstarší
dochovaná matrika narozených začíná rokem 1682. Zemřel v roce
1718. Oženil se s Magdalenou, rodné příjmení není známo. Ta
zemřela ve věku 70 let v roce 1741. Z toho lze vypočítat její rok
narození 1671, ovšem jen přibližný, protože uváděný věk
lidí v matrikách zemřelých je také jen přibližný. V nejstarší
matrice zemřelých jsou kromě osob patřících do našeho
rodokmenu uváděna ještě 2 jména dospělých osob jménem Průcha,
Rosina Průchová a Mikuláš Tomáš Průcha. Rosina zemřela v roce
1693, Mikuláš zemřel v roce 1712 ve věku 70 let. Mohli to být
rodiče Václava Průchy, protože jiní Průchové ve Dřísech
uváděni nejsou.
Václav
a Magdalena hospodařili ve Dřísech na gruntu č.p. 19. Měli kromě
6 dcer ještě 3 syny. Ti i se svými dědici žili a
hospodařili na gruntech ve Dřísech a stali se předky všech rodin
Průchů ve Dřísech. Nejmladší Jakub převzal otcův grunt, Matěj
a Václav si grunty koupili. Jakub a Václav byli našimi přímými
předky, protože rodin Průchů ve Dřísech přibývalo a 3krát se
ženil Průcha s Průchovou.
Po
smrti Václava vedla manželka Magdalena grunt sama ještě 11 let,
dokud ho nepřevzal syn Jakub, který byl povinen částkami
vypočítanými podle tržní ceny gruntu vyplatit své sourozence.
Jakub
Průcha
Narodil
se 2.5.1701 na gruntu č.19, zemřel 11.3.1772 ve věku 70 let na
gruntu č.19.
Dětství
prožil se 2 bratry a 6 sestrami, z nichž 1 zemřela jednoroční.
Další se vdaly a staly se předky rodu Hejtyků, Šimůnků,
Kacmanů a Machů.
Roku
1729, 11 let po smrti svého otce Václava Průchy, převzal 28letý
Jakub rodný grunt č.p.19 za 167 kop míšeňských zlatých. Ty
byly zapsány v pozemkové knize k vyplacení sourozenců
každoročními splátkami. Do roku 1748 /rok založení Pozemkové
knihy pro ves Dřísy, inv.č.189, Kapitula Stará Boleslav/ vyplatil
25 kop. K doplacení mu zůstalo 142 kop, které měl dědicům po
otci splácet každoročně po 4 kopách. Během svého života
nezvládl celkovou sumu splatit, 70 kop byl povinen splatit dědic
jeho gruntu, syn Josef Průcha.
Jakub
patřil mezi bohatší sedláky, protože v Registrech sirotčích
Kapituly Stará Boleslav je uváděn jako potažník. Byl to sedlák
povinný robotovat potahem – tzn. 2 koni nebo 2 voly. Takových
sedláků nebylo ve Dřísech mnoho, většina poddaných musela
vykonávat robotu ručně.
Byl
dvakrát ženatý. S první ženou Annou, roz. Tesařovou, která
zemřela ve 30 letech, měl 2 dcery a syna Jana, jehož 4 mužští
potomci zemřeli v dětském věku a zůstala jen dcera Anna. S
druhou ženou Annou, roz. Švancarovou, měl 6 dcer, z nichž 4
zemřely v dětském věku, a 2 syny, z nichž Josef byl dědicem
gruntu č.p.19 a naším dalším přímým předkem.
Josef
Průcha
Narodil
se 19.10.1738 na gruntu č.19, zemřel 12.11.1778 ve věku 40 let na
gruntu č.19.
Vyrůstal
v rodině se 7 sourozenci, z nichž 4 zemřeli v dětském věku.
Sestra Anna se vdala za Jakuba Čabana, sestra Ludmila za Jiřího
Červinku.
Josef
se žení v 25 letech s Annou Křížkovou z Popovic. Zůstává na
rodném gruntě a hospodaří s rodiči.
Po
smrti obou rodičů v roce 1772 převzal 34letý Josef v témže roce
grunt č.p. 19 v tržní ceně 167 kop zlatých. Tato suma byla v
pozemkové knize rozdělena mezi dlužníky, tj. nevyplacené
sourozence jeho otce, a Josefovy sourozence. Každoročně v prosinci
byl povinen zaplatit splátku.
Rok
poté se žení 38letý bratr Václav s
Kateřinou, dcerou Josefa Slezáka ze Dřís č.16. Žijí na gruntu
č.19 spolu s ženatým bratrem Josefem a jeho 4 dětmi. Za 9 měsíců
po svatbě Václav umírá. Za 7 měsíců po úmrtí se mu narodí
syn Václav v č.16, kam se vdova Kateřina přestěhovala k rodičům.
Po roce se vdala za Jana Koudelku.
Josef
měl s manželkou Annou 4 dcery, z nichž 3 zemřely v dětském
věku, a 2 syny – Jana a Františka. Když byl Františkovi,
/našemu přímému předkovi/, 1 rok a Janovi 8 let, otec Josef
Průcha umírá. Po 2 měsících se Anna znovu vdává za Jana
Kučeru ze Dřís č.4, se kterým měla další 4 děti. Rodina žila
na gruntu č.19. Rovněž František i Jan po svých svatbách žili
na gruntě č.19. František grunt převzal, bratr Jan koupil později
chalupu č.4.
František
Průcha
Narodil
se 12.12.1777 na gruntu č.19, tam také zemřel 26.1.1814 ve věku
37 let na horkou nemoc.
Ve
věku 1 roku mu zemřel otec. Dětství prožil spolu s 2 sourozenci
příjmením Průcha a 3 příjmením Kučera. Když bylo Františkovi
19 let, žení se starší bratr Jan s
jejich 2.sestřenicí Ludmilou
Průchovou, narozenou v č.9, se kterou
měli společného pradědečka Václava a prababičku Magdalenu. Po
svatbě zůstávají na gruntu č.19, kde se jim narodí první 2
synové – Josef a Václav. Potom se stěhují do chalupy č.4. Tam
se jim narodí dalších 6 dětí, které všechny umírají do 2 let
věku, většinou na psotník. 2 měsíce po posledním porodu v
lednu 1815 Ludmila umírá a Jan se v květnu téhož roku žení s
Kateřinou Fialovou ze Lhoty a stěhuje do č.18.
František
se ve svých 27 letech žení s 15letou Kateřinou z Vrábí č.3,
dcerou Jana Nového z Vrábí a Anny, roz.Svobodové ze Lhoty.
Hospodaří na gruntu č.19, kde se jim narodí nejprve 2 dcery a
potom 2 synové – náš přímý předek Václav (v r.1811) a Josef
(v r.1813). Za 10 měsíců po narození nejmladšího syna otec
František umírá.
Po
roce se vdova Kateřina znovu vdává. Otcem jejích 4 malých dětí
se stává svobodný 24letý Matěj Řezáč ze Dřís č.9. Jeho
matkou je Anna, rozená Průchová ze Dřís č.9, otcem Matěj
Řezáč z Polehrad. V této chalupě po matce později hospodaří
bratr Matěje Václav Řezáč a jeho potomci.
Do
rodiny Kateřiny a Matěje přibudou další 4 dcery a syn Josef.
Další porod následuje po 3 letech, po něm ovšem dcera Rozalie i
matka Kateřina ve věku 38 let v r.1828 umírá. Otci doma zůstává
5 dětí ve věku od 3 do 12 let a starší děti Průchovy z prvního
manželství Kateřiny. Tehdy 17letý syn Václav, náš přímý
předek, se po 5 letech žení s Magdalenou, rozenou Průchovou z
č.10. Zůstává doma a stává se hospodářem na rodném gruntě
č.19.
Václav
Průcha
Narodil
se 4.1.1811 na gruntu č.19, tam také zemřel 7.3.1876 ve věku 65
let na tuberkulozu.
Ve
3 letech mu umírá otec, v 17 letech matka. Vyrůstá v rodině s 8
sourozenci, se třemi s příjmením Průcha, s pěti příjmením
Řezáč. Sestra Kateřina Průchová měla nemanželské dítě,
které měsíc po narození zemřelo, v r.1837 se vdává za
Františka Jirmuse, o sestře Anně a bratru Josefu Průchovi není
nic známo.
Ve
věku 22 let se žení s Magdalenou, dcerou Antonína Průchy z č.10
/pradědečkové byli bratři/. Magdalena porodila od r.1834 do
r.1856 , tzn. během 22 let, 10 dětí, z nichž 2 zemřely do 2
měsíců po porodu. Nejmladší dceru Ludmilu, která se provdala za
Václava Hálu do Křenku a byla naším přímým předkem, měla ve
46 letech.
Ludmila
Průchová, vdaná Hálová
Narodila
se 23.9.1856 ve Dřísech č.19. Zemřela 13.12.1912 ve věku 56 let
ve Křenku č.14.
Vyrůstala
v rodině se 7 sourozenci. V jejích 4 letech se vdává 24letá
sestra Kateřina za Josefa Čurdu, sedláka hospodařícího ve
Dřísech č.1. V jejích 12 letech se žení bratr František, v té
době 27letý vojín od c.k. Pluku Benedek, s Annou Hykovou ze Dřís
č.16. Žili ve Dřísech č.13, kde se jim narodila 1 dcera a 4
synové. Po pěti letech se žení další bratr Václav s Marií
Hykovou ze Dřís č.2. Žili v č.18, kde se jim narodilo 10 dětí.
Své děti pojmenovali do té doby neobvykle – Albína, Růžena,
Julie, Žofie, Štěpánka. Sestra Anna se vdala do Hlavence č.1 za
Josefa Hadrbolce. Bratr Antonín se oženil s Annou Velenskou ze
Starého Přerova č.58 a hospodařil na rodném statku ve Dřísech
č.19. Vychovali 2 děti, Josefa a Annu, další 2 děti jim zemřely
do 2 let věku.
Ludmila
se vdává 18.2.1879 ve 23 letech. Manžel Václav Hála byl rolník
ve Křenku č.14, o rok starší než Ludmila. Narodilo se jim 5
dětí. Dceru Annu Ludmila porodila za 9 měsíců po svatbě, další
Marii až za 6 let, ta zemřela jednoroční. Následovali 2 synové,
Josef a Václav. Po 5 letech se 40leté Ludmile rodí dcera Marie,
náš další přímý předek.
Marie
Hálová, vdaná Kettnerová
Narodila
se 22.2.1896 ve Křenku č.14. Zemřela 12.10.1970 v Borku č.3.
Další
větev, která vede od prvního hisoricky doloženého předka rodu
Průchů ve Dřísech až k našim současným žijícím potomkům,
začíná u druhého syna Václava a Magdaleny, u Václava.
Václav
Průcha
Narodil
se 17.2.1695 ve Dřísech č.19. Zemřel 10.8.1747 ve Dřísech č.10
ve věku 52 let.
Vyrůstal
v rodině se 2 bratry a 6 sestrami, z nichž 1 zemřela jednoroční.
Další se vdaly a staly se předky rodu Hejtyků, Šimůnků,
Kacmanů a Machů.
S
manželkou Alžbětou měl 5 synů a 1 dceru. Čtyři roky po
narození druhého dítěte roku 1735 koupil grunt od Jana Kotka za
250 kop zlatých. Do roku 1748 /rok založení pozemkové knihy pro
ves Dřísy/ splatil 32 kopy a 30 grošů. Podle zápisu v pozemkové
knize mu zbývá doplatit 217 kop 30 grošů, které náležejí Janu
Kotkovi – 107 kop, Matějovi Doktorovi otci – 45 kop, odúmrtí
vrchnosti – 29 kop a 54 grošů a 5 dětem Doktorovým po 4 kopách,
54 groších. Po úmrtí hospodáře Václava 8 let hospodaří a
splácí vdova Alžběta.V knize jsou zapsány každoroční
prosincové splátky, které však zdaleka nestačily k zaplacení
celého dluhu.
Pět
let po otcově smrti se žení bratr Jan s Dorotou Hejtykovou, tři
roky poté v roce 1755 umírá matka Alžběta. Zanechala po sobě 5
synů a dceru Kateřinu, všechny kromě Jana nezletilé. Podle její
závěti se dědicem má stát mladší Matěj a Jan má přebrat
grunt na 12 let do jeho dospělosti. Dceři Kateřině budou patřit
2 krávy. Podle poslední vůle se mají prodat 2 voly, 1 jalovice a
2 hříbata, peníze se mají rozdělit mezi další syny –
Václava, Jozefa a Jiříka po 9 kopách a za nevybyté svatby všem
dětem po 3 kopách. Jan bude povinen při odevzdávání gruntu
předat Matějovi 2 koně, 1 jalovici, 1 tele od Kateřininy krávy,
1 vůz sešlý, 1 pluh dobrý a 1 sešlý, 2 brány dobrý, 1 žebřiny
(vůz žebřiňák), 1 fasunk, 1 kopáč, 1 vidle. K tomu ovšem
podle zápisů splátek v pozemkové knize nikdy nedošlo. O Matějovi
a jeho dvojčeti Jiříkovi nejsou ani v matrikách žádné záznamy
o jejich svatbě, dětech nebo úmrtí. Žili v době panování
Marie Terezie, která vedla mnoho válek s Pruskem. Je možné, že
byli odvedeni a v boji zemřeli. V pozemkové knize jsou zapsány
plodiny, které se v té době nejvíce pěstovaly – pšenice,
ozimé žito, jarní žito, ječmen, oves, hrách a cibule.
Václav
Průcha
Narodil
se 11.6.1736, zemřel 11.4.1809 ve věku 73 let ve Dřísech č.10.
V
11 letech mu zemřel otec, v 19 letech matka. Na rodném gruntě
hospodařil od smrti matky bratr Jan s manželkou Dorotou a 4 dětmi,
podle matčiny závěti jen 12 let, ve skutečnosti 16 let, do
r.1771.
Když
bylo Václavovi 24 let, umírá 22letý bratr Josef, za 2 roky se
vdává 31letá sestra Kateřina za Matyáše Kroupu do Staré
Boleslavi. Za dalších 9 let v říjnu r.1771 umírá hospodáři
Janovi již třetí syn, desetiletý. Potom se Jan zřejmě
přestěhoval s ženou Dorotou a 18letou dcerou Annou do Staré
Boleslavi č.19, kde v říjnu 1772 Dorota umírá. O 35letém
Václavovi z té doby není nic známo, jestli žije na gruntě nebo
je na vojně. Zajímavé je, že v pozemkové knize není zápis o
změně majitele, ale odúmrtí (devoluci) platí v letech 1773-6 Jan
Kopejsko, po jeho smrti za rok 1777 jeho manželka vdova Dorota
Kopejsková. V únoru 1778 se žení 42letý Václav s vdovou Dorotou
Kopejskovou, rozenou Vrabcovou, a pak platí každoroční poplatky
odúmrtí až do r.1786, kdy byla devoluce (odúmrtí) vyplacena. Rok
po svatbě se Václavovi a Dorotě narodil syn Antonín, náš další
přímý předek. Další děti už neměli, Antonína Dorota
porodila v 45 letech. Z prvního manželství měla 4 syny –
Václava, Františka, Jana a Jozefa Kopejskovy. V roce 1787 s nimi
Václav Průcha sepisuje přátelské porovnání v přítomnosti
Jana Antonína Sperlinga, hospodářského správce kapitolního
statku, a 3 rychtářů – Jakuba Černého, rychtáře
staroboleslavského, Jozefa Rathouského, rychtáře z Hlavna
Kostelního, a Matěje Chramosty, rychtáře vrchnostenského.
Václavovi je v tom roce 51 let, synu Antonínovi 8 let. Václav
navrhuje vyplatit ze statku 4 syny nebožtíka Jana Kopejska a
manželky Doroty po 50 kopách zlatých a 1 kusu hovězího dobytka.
S tím nesouhlsí hospodářský úřad, byla by to velká suma pro
grunt, na kterém leží ještě dluh 200 kop zlatých za koupi
guntu. František Kopejsko má o grunt zájem a navrhuje předat
Václavovi a jeho synu Antonínovi po 50 kopách zlatých, po 2
kusech hovězího dobytka a k tomu Václavovi vejminek. S tím ale
Václav není spokojený, chce grunt pro svého syna Františka a
zavazuje se vyplatit synům Kopejskovým po 37 zlatých a 30
krejcarech /60 krejcarů = 1 zlatý/ při svatém Havlu v roce 1787
Václavovi, r.1788 Františkovi, r.1789 Janovi. Jejich bratrovi
Jozefovi je teprve 10 let, toho se otčím Václav zavazuje „zdarma
a bez všech ouplatů živiti a šatiti tak dlouho, dokud on v stavu
nebude nějakou službu zastati a sobě kus chleba vydělati“ a
jeho podíl potom vyplatit do sirotčí kasy. Bratři Kopejskovi si
ale vymiňují, že pokud by Václav nedodržel termíny placení
nebo hovězí dobytek nedal, tak se grunt zanechává čtyřem
Kopejskovým synům naproti udělení vejminku 1 strich pšenice, 7
strichů žita, 1 strich ječmene, 3 záhony na cibuli, 3 záhony na
česnek. „Jenž se stalo v kanceláři staroboleslavskym dne 6.
měsíce února, roku 1787.“ V tomto roce 31. října opravdu
Václav Průcha předal Václavu Kopejskovi, žijícímu v Borku,
jeho díl 37 zlatých 30 krejcarů. O předání podílu z gruntu
dalším synům Kopejskovým není v pozemkové knize záznam,
přestože Václav splácel dalším věřitelům až do roku 1804.
Dokonce v roce 1800 splatil po 2 zlatých dvěma vnučkám Jana
Kotka, od kterého jeho otec před 65 lety grunt koupil. Tím ovšem
dluh dědicům Jana Kotka není zdaleka splacen. Záznamy v pozemkové
knize končí, grunt č.10 přebírá syn Antonín.
Antonín
Průcha
Narodil
se 26.2.1779 ve Dřísech č.10. Zemřel 25.7.1850 ve Dřísech č.10
ve věku 71 let.
Byl
jediným dítětem Václava Průchy, vyrůstal v rodině s nevlastním
bratrem Josefem Kopejskou, o 1 rok starším. V 7 letech mu umírá
matka. Otec se znovu žení s Dorotou, vdovou po Janu Rezkovi, se
kterou už nemá žádné děti.
Antonín
se žení ve 24 letech 3.5.1803 v Konětopech č.28 s Annou Pokornou.
Stává se hospodářem na rodném statku. V manželství se narodilo
5 dcer. Nejstarší Lidmila se vdala do Čečelic za Jana Vanorause,
Kateřina za Václava Průchu, roz.1799, ze Dřís č.4, Magdalena za
Václava Průchu, roz.1811, ze Dřís č.19, Marie za Václava Salače
ze Sudova Hlavna č.6, Anna za Václava Málka ze Křenku č.11.
Magdalena byla naším dalším přímým předkem.
Magdalena
Průchová
Rodokmen
pokračuje v linii Jakuba Průchy již uvedeným Václavem Průchou,
roz.1811, a jeho ženou Magdalenou.
Magdalena
porodila od r.1834 do r.1856 , tzn. během 22 let, 10 dětí, z nichž
2 zemřely do 2 měsíců po porodu. Nejmladší dceru Ludmilu, která
se provdala za Václava Hálu do Křenku a byla naším přímým
předkem, měla ve 46 letech.
Ludmila
Průchová, vdaná Hálová – je
již uvedena v první větvi od Jakuba Průchy
